10 evropských přístavů s největším rozvojovým potenciálem
Experti společnosti Accolade, mezinárodního investora na trhu průmyslových nemovitostí, identifikovali 10 evropských přístavních měst, která mohou v následujících letech sehrát klíčovou roli v transformaci dodavatelských řetězců, logistiky a průmyslových investic. Do svojí analýzy zahrnuli města, ve kterých se spojuje rozvinutá infrastruktura se strategickou polohou a otevřeností vůči novým investicím. Mezi nimi jsou mj. i dva polské přístavy — Gdyně a Štětín-Świnoujście — , jejichž potenciál dále posiluje národní rozvojový program „Polskie Morze“.
„Restrukturalizace dodavatelských řetězců, akcelerující digitalizace, požadavky na udržitelnou výstavbu a nové relokační strategie jako friendshoring či nearshoring jsou hlavní trendy, které budou v nejbližších letech ovlivňovat rozvoj evropských přístavů. Největší z nich, které po desetiletí dominovaly světovému obchodu, jako jsou Rotterdam či Hamburk, se blíží hranicím svých kapacit. Globální výzvy a nové přístupy k řízení dodavatelských řetězců vedou k tomu, že investoři, logističtí operátoři a výrobci stále častěji volí lokality, jež byly donedávna považovány za alternativní. Dnes ale představují přirozený směr expanze. Přístavy jako Gdyně, Valencie či Rijeka reagují na poptávku flexibilitou, dostupností pozemků, otevřeností k automatizaci a environmentálním investicím. Jejich výhodou je také rostoucí význam v důležitých obchodních koridorech od Baltu po Středomoří."
~ Joanna Sinkiewicz, výkonná ředitelka Accolade v Polsku a Group Commercial Director.
Štětín-Świnoujście (Polsko) – cca 400 tis. obyvatel (aglomerace)
Druhý největší přístavní komplex v Polsku. Investice do prohloubení plavební dráhy na 12,5 m, rozšíření kontejnerového terminálu a plánovaná LNG a intermodální infrastruktura činí z regionu klíčový logistický uzel Baltu. V roce 2024 zde bylo přeloženo téměř 76 tis. TEU. Strategický význam lokality zvyšuje i blízkost německé státní hranice a napojení na železniční síť spojující Polsko s Německem, Českem a Skandinávií. Proto potenciálu Štětína využívají investoři, jako je Accolade, kteří zde rozvíjí své moderní skladové a logistické areály.
Valencie (Španělsko) – 790 tis. obyvatel
Čtvrtý největší přístav Evropy a největší ve Španělsku ročně odbaví více než 5,7 mil. TEU. Stává se alternativou k přetížené Barceloně a novým logistickým centrem Středomoří. Intenzivně se zde investuje do zelené energie, digitalizace a rozšíření terminálů (mj. terminál Valencia Port 2030). Přístav má vynikající spojení se severní Afrikou, Latinskou Amerikou a Francií a jeho rozvoj podporuje Středomořský koridor. Accolade zde již investovala do dvou projektů: Accolade Funds Park Valencia Picassent, který byl velmi rychle plně pronajat, a Park Valencia Alzira, moderní logistické centrum s potenciálem výstavby skladů o ploše přes 60 000 m².
„Věříme, že přístavy se napříč Evropou stanou klíčovými katalyzátory moderního průmyslu a logistiky. Jejich role se vyvíjí od tradičních dopravních uzlů ke strategickým platformám, které integrují udržitelnost, digitalizaci a dodavatelské řetězce. V Accolade vnímáme přístavní města jako přirozená centra budoucí expanze — pro naše portfolio i pro naše partnery. Díky rychlému rozvoji infrastruktury a politické podpoře zelené transformace jsme připraveni prohlubovat naši přítomnost v těchto lokalitách investicemi do inteligentních, budoucnosti odolných logistických parků."
~ Lukáš Répal, Chief Operating Officer, Accolade.
Rijeka (Chorvatsko) – 105 tis. obyvatel
Strategická poloha na severním Jadranu, v roce 2024 přeloženo 600 tis. TEU. Probíhá zde výstavba nového kontejnerového terminálu a modernizace železniční tratě do Maďarska a Rakouska. Rijeka má potenciál odlehčit přetíženým přístavům na území západní Evropy a je stále častější volbou logistických operátorů.
Bilbao (Španělsko) – 350 tis. obyvatel
Přístav v Baskicku se stává moderním logistickým a průmyslovým centrem severního Španělska. S 500 tis. přeloženými TEU v roce 2024 disponuje jedním z nejmodernějších kontejnerových terminálů na atlantickém pobřeží. Přístav masivně investuje do dekarbonizace a digitalizace, včetně LNG infrastruktury a vodíkových projektů. Díky blízkosti francouzské hranice a vynikajícím silničním a železničním sítím je Bilbao klíčovým bodem na trase mezi Španělskem, Francií a západní Evropou.
Gdyně (Polsko) – 240 tis. obyvatel
Přístav Gdyně je dlouhodobě považován za jedno z nejdynamičtějších logistických center Baltu. V roce 2024 zde bylo přeloženo rekordních 975 tis. TEU. Investice zde směřují do výstavby tvz. „vnějšího přístavu” nového hlubokovodního kontejnerového terminálu, který výrazně zvýší kapacitu a umožní obsluhu větších lodí včetně oceánských kontejnerových plavidel. Gdyně těží z příslušnosti k trojměstské aglomeraci a z kvalitního napojení na železniční i silniční síť obsluhující rostoucí objem zboží z Polska, Česka, Slovenska a pobaltských zemí.
„Polské přístavy, jako jsou Štětín-Świnoujście a Gdyně, vstupují do zásadní fáze svého rozvoje. Vidíme jejich rychle rostoucí význam v regionální i mezinárodní logistice a nyní je dále podpoří vládní program Polskie Morze. Tento projekt se zaměřuje nejen na rozšíření přístavní infrastruktury, ale také na investice do intermodality, zelené energie a rozvoj podnikatelského ekosystému v okolí přístavů. Pokud budou tyto plány úspěšně realizovány, Polsko se může stát jedním z lídrů nové, udržitelné logistiky na území střední a východní Evropy. Pro průmyslové investory a logistické operátory je to příležitost být blíže koncovým trhům a naplno využít potenciál Baltu."
~ Joanna Sinkiewicz.
Janov (Itálie) – 580 tis. obyvatel
Klíčová námořní brána pro zboží směřující do Itálie, Švýcarska a jižního Německa. Probíhá zde dlouhodobá infrastrukturní transformace (projekt „Nuova Darsena“) a dostupnost města se dále zlepšila po obnově mostu Morandi. Intenzivní investice do železniční infrastruktury mají zvýšit intermodální kapacitu. V roce 2024 přístav odbavil 1,8 mil. TEU.
Constanța (Rumunsko) – 270 tis. obyvatel
Největší přístav Černého moře, v roce 2024 téměř 1 mil. odbavených TEU. Na významu získává v souvislosti s exportem obilí z Ukrajiny a Střední Asie. Unijní investice směřují do modernizace železniční infrastruktury a kontejnerových terminálů. Koridor Via Carpatia může v budoucnu sehrát klíčovou roli a posílit postavení přístavu jako strategického logistického uzlu spojujícího Černé moře se střední a severní Evropou. Moderní silniční infrastruktura usnadní přepravu zboží z Ukrajiny, Asie a Blízkého východu a zvýší konkurenceschopnost přístavu vůči západoevropským terminálům.
Koper (Slovinsko) – 25 tis. obyvatel
Malý, ale dynamický přístav s překladem cca 1,1 mil. TEU v roce 2024. Díky nové železniční trati do Lublaně a rozšíření terminálů se stal alternativou k Terstu a Rijece. Obsluhuje trhy Rakouska, Maďarska, Česka i jižního Německa, vyniká provozní efektivitou a vysokou mírou digitalizace.
Pireus (Řecko) – 1,5 mil. obyvatel (aglomerace Athén)
Přístav odbaví zhruba 4–5 mil. TEU ročně. Přestože už dnes patří mezi největší v Evropě, jeho potenciál stále není plně využit. Od převzetí skupinou COSCO (67% podíl) probíhá intenzivní modernizace — automatizace, digitalizace a implementace opatření v oblasti udržitelnosti. Klíčový uzel na trase Asie–Evropa.
Porto (Portugalsko) – 1,7 mil. obyvatel (aglomerace)
Z přístavu Leixões, ležícího nedaleko centra Porta, se postupně stává inteligentní kontejnerový terminál. V roce 2024 zde bylo přeloženo přes 700 tis. TEU. Město těží z menší dopravní zátěže než Lisabon, z rostoucího významu námořního turismu a investic do zelených technologií, jako jsou solární panely, a z automatizace přístavních operací.
Materiál připravili experti Accolade na základě analýzy tržních dat, investičních plánů, logistických a průmyslových trendů a rozhovorů s partnery z oboru. Má informativní charakter; všechny uvedené přístavy mají srovnatelný rozvojový potenciál.